Zaseklý drtič
Jedná se o nejčastější závadu ke které vyjíždíme.
Obvykle se zaseknou starší drtiče, se slabším (1/2 HP) motorem a drtiče indukční. Indukční drtiče mají zhruba poloviční otáčky (1450 ot/min), proto jsou k zaseknutí náchylnější.
Roztočení talíře
Zaseknutý drtič poznáte podle toho, že po zapnutí jen temně hučí nebo se prostě netočí. V tomto případě postupujte následovně:
- Odpojit drtič z elektrické sítě (to udělejte pro jistotu vždy, když se chystáte podívat do útrob drtiče)
- Vytáhněte gumovou manžetu z otvoru ve dřezu (toto nelze u indukčních drtičů, zde jen manžetu rozevřete
- Do otvoru posviťte baterkou
- Odstraňte lžičku, kovový uzávěr nebo jiný předmět, pokud nějaký vidíte
- Pokud nic nevidíte, může otáčení bránit zlomek pecky, ořechové skořápky a podobně
- Dlouhou vařečkou nebo šroubovákem se přesvědčte, jestli se drtící talíř volně otáčí (POZOR – otáčet se musí celý talíř, nejen dvěotočné lopatky)
Pokud se talíř neotáčí, stejnou vařečkou nebo šroubovákem se do talíře zapřete a zkuste s ním otočit. Mělo by se točit proti směru hodinových ručiček. Můžete také použít násadu od smetáku a podobně. Nebojte se do drtícího talíře pořádně opřít, vydrží opravdu hodně.
Někdy se Vám talíř nepodaří úplně roztočit, ale jen s ním nepatrně pohnout. Někdy stačí jen milimetr, aby se pak už vlastní silou rozběhl.
Pokud máte vyskočenou tepelnou pojistku, zatlačte ji, připojte drtič k síti a zkuste jej znovu zapnout.
Pokud se rozjede, nechte jej chvíli běžet společně s tekoucí vodou, aby se odplavily všechny zbytky, které způsobily zaseknutí drtiče.
Jak vidíte z výše uvedeného, zaseknutý drtič je jednoduchá závada,kterou v 95% případů dokáže odstranit samotný uživatel. Jen výjimečně si s tímto uživatel neporadí, o čemž svědčí následující a spíše kuriózní případy ke kterým jsme museli vyjet.
Opravdu výjimečné příběhy
První příběh je o kuchyňském drtiči u jedné starší paní v pražském bytě, jejíž vnoučci se snažili zamést stopy po rozbitém památečním porcelánovém hrníčku, který společně rozbili. A protože byli právě sami doma, všechny střepy naházeli do drtiče a snažili se je rozemlít. Až na pár kousků se jim to podařilo, nicméně několik malých střípků se dostalo mezi drtící talíř a drtící prstenec a naprosto jej znehybnily. Načež nás paní požádala o servis.
Drtič se nepodařilo rozhýbat klasickou cestou shora ani za použití hrubého násilí. Musel jsem jej kompletně rozebrat a růžové střípky jeden po druhém kleštěmi vytáhnout. Paní následně střepy identifikovala a jen smutně řekla, že už ten hrneček tedy hledat nebude.
Druhý případ je z jedné nejmenované jihočeské nemocnice. Tam se jednalo o komerční drtič, který se sice nezasekl, ale v jeho útrobách jsme našli rozdrcený umělý chrup.
Samozřejmě tam nedrtili pacienta, spíše jej někdo prostě zapomněl na talířia při uklízení jej spláchli do drtiče. Na vedení nemocnice jsme se obrátili:
- s dotazem, jestli někdo z pacientů chrup nepostrádá
- s upozorněním, že v drtiči je zakázáno likvidovat jakékoliv neorganické předměty a zejména pak zubní protézy.
Na první dotaz nám vedení nemocnice neodpovědělo, nad dotazem druhým se pak bavil celý personál.
Jestli chrup někomu chyběl, zůstává pro nás do dnešního dne nezodpovězenou záhadou. Stejně jako okolnosti, jakým způsobem o něj přišel.